Jak začít s čajem a nezbláznit se – NÁDOBÍ

V prvním dílu tohodle mini seriálu o čaji se mrkneme na to, jak vybrat cenově dostupné nádobí vhodné pro všechny čaje a halvně (!): jak vybrat takové, které ani po letech nebudete muset vyhazovat, protože se vyprofilujete (co se nádobí týče) jiným směrem. Nebudu se zaobírat tedy tou nejlevnější variantou (vyjde to cca něco přes 3000), hlavním kritériem bude „udržitelnost“ setu a jeho „praktičnost“. Není nic hezčího, než se po letech opět a stále navracet ke svému „začátečnickému“ setu a vzpomínat na staré dobré časy…

Mnoho letitých čajařů možná potkalo to, co mě. Při vzpomínce na své první nádobí pocítili rozpaky. Buď bylo něčím tak zajímavé, až se to „něco“ časem okoukalo, nebo se při svém výběru nechali unést designem a praktičnost výrobku šla stranou. Přesně tyto dvě věci mne potkali, a tak si říkám… Proč se nepodělit o své strasti, aby nepotkaly i budoucí pijáky.

A abych nezapomněl! Příští díl bude o čajích pro začátečníky a jak jednoduše zvolit svůj referenční materiál číslo jedna.


1) osobní miska – max XY Kč 🙂

Nejlepší začátečnická varianta je glazovaná větší záležitost, která nebude mít nejtenčí střep a tak jí užijete i zabalenou v batohu na cestách. S glazurou se dá hodně vyhrát, takže bych se držel designově „při zemi“. Někdo preferuje menší misky, užívané na „srkačku“ třeba při čínském gong-fu. Jejich nepraktičnost však tkví v tom, že když máte po ruce JEN konev a misku, čaj si nikam neslejete a to nebývá úplně chutné řešení. K sehnání požadované misky zkuste zkouknout třeba Fler.

2) misky pro hosty – á 75 Kč

Za mě můžu říct, že dvoustěnné skleněné misky snad ještě nikdy nikoho neurazily. Když budete čajovat se začátečníky, možná je překvapíte a když s letitými pijany, rozhodně je neurazíte. Udrží dlouho teplo a to se prostě počítá!

3) osobní konev/zhong – max 400 Kč

Je fajn, když si dáte tu práci a seženete něco, co bude objemově shodné nebo alespoň podobné vaší osobní misce. A materiál? U zhongu doporučuji bílý střep bez motivu a pro konev sklo (se sítkem v podobě pružinky). Jednoznačně. Uděláte v tom vše a užijete si i barvu nálevu (v případě, že nemáte slejvátko).

4) konev pro hosty – max 400 Kč

Volil bych nějaké větší sklo s pružinkou. Třebas kolem 250 ml. Ať host vidí, co pije.

5) slejvátko malé – max 350 Kč

Velikost samozřejmě záleží od velikosti vaší osobní konve. Mě se ale nejvíce osvědčilo dvoustěnné skleněné slejvátko. Jeho cena je zde naprosto opodstatněná. Drží teplo, nepálí a vypadá skvěle.

6) slejvátko velké – max 350 Kč

Pokud konev pro hosty má 250 ml, slejvátko bych vzal adekvátně velké k tomu. Ve větších velikostech se dvoustěnné shání těžko, takže bych zůstal u klasického skla. Nic víc, nic míň.

7) čajové moře? NE! -> podložka a odpadní mísa – cca 0 Kč

Čajová moře jsou krásná. To bezesporu. A taky poměrně nákladná. Pokud si ale člověk dá pozor, co kam leje, není důvodu se obávat sáhnout po obyčejném kusu dřeva. Takové masivní prkno s výraznou letitou strukturou po letech čajování získá neskutečně sexy patinu… Člověka to navíc naučí „nebryndat“. Pokud si nejste jistí v rukách, zvolte nějaký lakovaný tácek se zvednutým okrajem. Pokud se chcete ale jen „posychrovat“, kupte nějaký ten hezký ubrousek a s prknem vhodné velikosti vyražte světlým zítřkům. Že není doma kam slejvat odpadní vodu a házet listí? Mísa vhodného objemu vyhovující vašemu vkusu tohle může snadno napravit.

7) louhovačka ideálně 0,7l – max 150 Kč

Tajemství všech českých čajoven. Ona posvátná mantra zní SIMAX. Firma vyrábějící skleněné výrobky všeho druhu, jejímiž největšími tuzemskými zákazníky jsou podle mě čajovny. Prodávají konve všech velikostí, tvarů a navíc… mají i „punkové“ záležitosti jako set cukřenky a mlíčenky, který používám coby slejvátko a sklenku na whiskey. Až budete vybírat, držte se v sekci produktů vyrobených pouze ze skla (bez kovu a plastu). Tenhle obchod mám rád…

8) konev ideálně 0,6l – max 700 Kč

Zde opět záleží na vkusu. Někdo pořídí konev stejnou, v jaké louhuje a víc nic neřeší. Já bych ale volil něco keramického, uvnitř glazovaného o objemu podobném, jako bude mít louhovačka (tedy od 0,5 do 1,5l). V Čechách je spousta zajímavých keramiků, takže váběr nechám na vás…

9) náčiní – max 100 Kč

Dvě slova – JEMNÉ SÍTKO. Hotovo. To kdyby se vám náhodou zachtělo si udělat bylinku nebo nějaký japonský čaj.

A teď běžte googlit a obcházet obchůdky! A hledat keramiky. A cestou vemte i nějaký ten čaj! A neseďte furt u toho kompu safra…

Reklamy

Každodenní čaj a jak na něj

Mezi čajaři je mnoho proudů a podproudů, v podstatě je každý jeden solitérním propagátorem tohoto nápoje a má své vlastní metody. Každému jednoduše vyhovuje něco jiného. Někdo si frčí na klasickém gong-fu obřadnictví, jiný preferuje taiwanský styl. A někdo zase marocký Touareg nebo Masala chai. Nic proti ničemu, prošel jsem si vším a ke všemu přičichl. Své závěry jsem si z toho vyvodil a nehodlám je tu nikomu předkládat. Ovšem krátký článeček na téma každodenní čajové praxe, ten si rád napíšu. Navíc mě nedávno jeden můj kamarád oslovil s prosbou, zda bych mu neporadil s výběrem čajového nádobí ( tom bude asi další článek), takže mi to leží teď nějak leží v hlavě. Inu, ideální čas na blogging. 

Nejprve bych vás rád uvedl do obrazu, který je mnohým určitě již dlouho známý, avšak pro jistotu… opakování je matkou moudrosti. Níže přikládám několik odkazů na „uvedení do děje“:

http://www.stream.cz/adost/10004643-zelene-caje-v-saccich

http://www.stream.cz/adost/755279-cerne-caje

http://www.stream.cz/adost/10003164-ledove-caje-bez-caje

http://www.stream.cz/peklonataliri/687899-caj

Výborně. Co jsem si z toho tedy odnesl já? Kromě klasického popíjení čaje, kdy si ho rád vychutnám sám či s přáteli a přikládám mu řekněme vyšší spirituální hodnotu, než je obvyklé, nebo popíjení při čajovnickém řemesle razím ještě ryze praktickou a od balastu oproštěnou cestu zavařovačky a nově i zavařovačky v2.0. Vysvětlím.

Samozřejmě na doma či podobně hraje prim masivní 900ml zavařovačka od oliv, do který prostě hodím nějaký ten list a za chvíli mám studený nebo „akorát k pití“ čaj s vydatnou chutí, co jednoduše povzbudí a hydratuje (zároveň odvodňuje, nezapomeňme!).

Na různé tancovačky a párty všeho druhu jsem si ponechal jednu naší „teapackovskou“ [týpkovskou] zavařovačku, kterou lze snadno pronést v batohu skrz security s tím, že jde o „cosi do domácnosti“.

A nakonec ideální varianta do školy v podobě nové plastové nádoby s dvojitým dnem z orijin.cz, která dovoluje přerušit louhování/macerování čaje. V kavárnách mi jí vždy ochotně doplní teplou vodou a až na drobné průniky vody mezi hrnekm samotným a komorou na listy je to parádní záležitost, která za to rozhodně stojí. Ale čaj za více jak 4 Kč/g bych si v tom rozhodně nedělal…

No ato je úvodem asi tak vše, jen poznatky z praxe. 

Hostel v Gruzii na hithitu!

Abych zde rozčeřil vody, pouštím sem skvělý projekt z hithitu. Mám rád projekty, které buď mají za cíl prostě vyrobit cosi kouzelého a/nebo mají duši. Tenhle patří do té druhé skupiny, tak s tím podle toho také naložte. Není hezčího pocitu, než pomoci druhým lidem. Fakt.

iPhony sem a tam a jak vybrat

Nekonečné hádky na téma, který z iPhonů je lepší a který je nejlepší. Uf… Už mě to celé unavuje. Stejně jako nekonečně dlouhé specifikace různých mobilních zařízení. Vždyť je to zbytečné. Kdy si lidé konečně uvědomí, že každý potřebuje něco trochu jiného? I z mého pohledu studenta humanitního oboru dokážu pochopit, proč si někdo pořídí iPhone 6 Plus. No protože ho prostě využije! Stejně jako někdo jiný raději zaútočí na menšího bratříčka. Každý má to své. Je jasné, že pokud někdo hodně surfuje na webu, pracuje s maily či dělá podobné činnosti, kterým rozhodně prospívá více místa na displayi, rozhodně si 6 Plusko užije. Stejně jako lidé, kteří celé ty roky volají po větší výdrži baterie. 

Já sám sebe zatím nikam zařadit nedokážu. Výběr nověho telefonu nechávám až na podzim, kdy se podle mého nejvíce vyplatí nákup nového zařízení. Co se týče predikcí, které jsem slyšel ohledně budoucích telefonů… Musím nesouhlasit. Ovšem protože je Apple ve velmi kreativním období plném rozmachu, nebudu tady nic předpovídat a raději se s vámi podělím o svůj sen, ke kterému by to v horizontu pár let snad mohlo celé dospět. 

Ideálně bych totiž viděl 2 úhlopříčky s naprosto stejnými vnitřnostmi + 1 redesignovaný a zmenšený telefon z loňska. Vše v dosavadním dvouletém cyklu. Vysvětlím. Úhlopříčky bych si přál v sestavách 4, 4,7 a 5,5 palce s tím, že jedině iOS na největší variantě by byl upraven pro potřeby většího displaye a měl by nějaké featury navíc (s tím by souviselo i pravidlo do pro vývojáře, kteří by museli své aplikace vydávat opravdu ve vektorové grafice s lehce upravenou verzí pro největší úhlopříčku – tím by se opět více ospravedlnila cena tohoto giganta, protože by uživatel dostal „něco navíc“). 4″ varianta by pak byla vždy „o rok pozadu“, zmenšená verze předchozích zařízení redesignovaná jako bylo například 5C přebalenou 5kou. Celý tento cyklus by měl tu výhodu, že každý rok by byly v praxi 3 čerstvé telefony, ovšem bylo by s nimi méně práce a na vývoj by tak mohlo připadnout více času. Pokud se budu držet výše uvedeného, nastíním svou ideální představu pro podzim 2015 s tím, že zachvám původní terminologii. 

iPhone 6C – 4″ verze 6ky v barevných variantách s nějakým fresh designem

iPhone 6S – vylepšené vnitřnosti v těle původní 6ky

iPhone 6S Plus – vylepšené vnitřnosti a propracovanější verze iOS v těle původního 6 Pluska

A na podzim 2016 kompletní redesign 7 a 7 Plus a k tomu „6C 2“ ve zmenšené redesignované podobě. 

Takovýto lineup by mi vyhovoval a upřímně bych si z nabídky pak rád vybíral i různá zařízení. Každé by totiž mělo „něco do sebe“. Applí produkty jsou totiž stále více o zážitku (rozuměj komfortu) z užívání než o nabušených specifikacích. Jsem toho názoru, že kdyby to lidé nevyžadovali, Apple by nejraději vydával zařízení vždy jen v jedné konfiguraci, protože to je ta správná, odladěná a na té by nám mohl zaručit komfortní používání po stanovenou dobu.