Dojmy z Apple Special Event 2015

Tak je to za námi. Ale více nás toho očividně ještě čeká…

Předmě: 13″ iPad s ultra přesným stylusem, který je propojený s celým systémem – to chceš. Zároveň se však podařilo zachovat „finger-style“ ovládání a Apple Pencil je tak pouze cool nástrojem pro lidi, kteří ho ocení. Druhá polovina lidí, co si koupí tuhle našlápnutou placku to vezme spole se Smart Keyboard. A proč? Na co je vám větší plocha, když 9,7″ je z mojí zkušenosti ideální úhlopříčka? No je to jasné. Apple přehledně (KONEČNĚ!) rozdělil své portfolio a ten „starý dobrý“ Apple, který myslí na profíky (série Pro), částečně kreativní konzumenty (série Air) a konzumenty (série Mini + MacBook). A podle toho nabízí i příslušenství. Kdo si koupí plnohodnotnou klávesnici k obřímu dotykovému displayi, než aktuální majitel MacBooku a iPadu Air 2. Takový ten nomádský pisálek… A kdo si koupí stylus za 100$? No ten, co je graficky aktivní. Někdo může namítnout: „A na co mám asi jako Photoshop, Autodesk a další nástroje na svým výkonym notebooku?“ Apple ale jasně ukázal přidanou hodnotu. Jedna A4 placka, jedna tužka a tvořim kdekoli, kdykoli. Výkon na úrovni lepšího notebooku, takže argumenty typu „Tabletové verze SW jsou odlehčené desktopové varianty s omezenou funkcionalitou.“ jsou tytam.

Úplně slyšim ty odpůrce („jobsofily“), kteří budou tvrdit, že stylus a velký/malý tablet jsou naprd, stejně tak jako větší iPhony. Kulový. Konečně máte možnost výběru. Tři produktové série (Mini, Air, Pro) doplněné o několik stand-alone masterpieců hardwaru (např. iMac, MacBook, Apple Watch). Portfolio se konečně logicky uceluje. Copak jste si mysleli, že Apple bude navždy vyrábět jeden tablet/telefon, který padne všem? Jste si vědomi toho, že iPod byl zpočátku také pouze jediný?

A teď závěrem… Apple šikovně využil své pozice a už se téměř dostal do pozice, kde jsem si ho představoval před několika lety. Už dospěl. Po masivním osekání a restartu za Jobse konečně nastoupil nový Apple. S jasnou vizí a v podstatě pravý opak dosavadního působení Googlu. To je firma, která doteď bojovala s otřesným UI a chrlila jeden úžasnější nápad za druhým, které ale byly nehotové a dříve či později se jich zbavovala a zbavuje. Ano, jsou to inovátoři, ale stále se perou se svou minulostí. Fragmentace, to je halt démon… Velmi podobně na to dojem Microsoft. Konečně až nyní pod novým leaderem dostává jesnějí „cloud-first“ vizi. Google po redesignu také začíná nabírat nový směr a díky restrukturalizaci už nebude samotná značka „Google“ tolik spojována s nevydařenými experimenty (avšak častokrát velice úžasnými). Apple má již tento restart za sebou, což mu dává jistou výhodu a „fresh new look“. Je dobré si tyto věci uvědomit společně a v kontextu. Přeci jen technologický trh není „pouze Apple“ a opensource komunita. to ostatně elegantně dokázal sám Apple i na konferenci, když pozval na pódium kluky z Microsoftu (kteří prý něco vědí o produktivitě) a v podstatě tak potvrzuje vše, co jsem popsal výše.

Takže. Ačkoli Material Design je pro mne opravdu „sexy“ záležitost a inovativní přístup Microsoftu k operačnímu systému (který ovšem značně kopíruje styl Applu při přechodu na OSX), službám a hardwaru mě vskutku fasinuje, stále zůstanu věrný prý předraženým produktům (ačkoli jsem si vždy myslel, že 100% marže je základem fungujícího businessu – tak nevím, co všichni mají) jablečné firmy. Velice rád bych uspořádal debatu s nějakým googlákem a microsofťákem, kteří mají vkus a vědí i něco o širším technologickém kontextu. Někdo dobrovolně? 🙂

P.S. A ta telka mě fakt nadchla!

Reklamy

Jak se dostat k informacím, které vás doopravdy zajímají – ROZUZLENÍ

Tak aktuálně jsem se ustálil na následujícím workflow:

1) odebírám RSS feed ve Sdílených odkazech v Safari

– Zde si dovolím krátkou vsuvku. Tato cesta je sice pro mě nejpohodlnější, ale musím upozornit na některé její nedostatky. Zejména načítání článků probíhá dost neurvale (dokonce i WiFi). Nechápu proč. Taky nekonečný loading na iOS platformě je divný. Články už mám všechny načtené, ale kolečko se furt točí a točí… A navíc si feed nepamatuje svou pozici při scrollování na iPadu v režimu na výšku. Ale co už. Rychlé zprávičky čtu hned, kritérium pro odeslání do archivu je „nadčasovost“ článků. Tudíž zůstávám v obraze a zároveň neztrácím čas, když ho nemám. Tuhle cestu upřednostňuji i navzdory jejím nedokonalostem zejména proto, že na OSX při práci v Safari neustále vidím, co se děje (když chci). A to mi vyhovuje.

2) posílám do Pocket

– Tady bych se opět rád na chvilku zastavil. Readability je mi sice celkově bližší, avšak nenabízí přívětivé sdílení přímo z aplikace do Evernote. A to je klíčové. Tedy jediná věc, která rozhodla ve prospěch této služby. Škoda, mohlo nám to vyjít, Readability. 😦

3) cílová páska: Evernote (zůstává)

Flipboard šel tedy ze zařízení nadobro pryč. Alespoň prozatím. Moc rád bych se však němu někdy zase dostal. Uvidíme, co z toho bude… Dneře má u mě otevřené… Facebookovské tlačítko „Uložit“ mi tu straší pořád a stále mu chybí nějaké backend řešení. Není kde si pak články přečíst. Twitter jsem trochu „poladil“ a nyní funguje skvěle jako alternativní zdroj zpráv mimo mé oblíbené weby, které odebírám přes Sdílené odkazy.

Nakonec jsem tedy podlehl trendu. Hlavní důvod je jasný: fragmentace. Na tohle velké téma se zaměřím někdy v příštím (již rozepsaném) článku. Zde myšleno v kontextu toho, že složeb na ukladání článku offline je vícero (4 hlavní) a protože si trh zvolí jednu jako dominantní, její vývojáři jí věnují o to větší péči. Readability se mi neaktualizovala už asi od podzimu. Škoda. nedošlo k žádné změně, a že rozhodně je prostor na vylepšování. Třeba zmíněná integrace Evernote. kdyby trh nebyl fragmentovaný, ale naprosto jednotný a tudíž i monopolní, byl by v tomto ohledu klid.

Jak se dostat k informacím, které vás doopravdy zajímají

Přiznám se, že poměrně dost času strávím konzumací informací o tématech, které mě zajímají a neustále objevuji další a další nové okruhy. Nedávno jsem si uvědomil spirálovitý efekt tohoto počínání a rozhodl jsem se postupně rozbít své zažité postupy.Níže bych vás rád seznámil s některými možnostmi, které mi dávají smysl podle toho, jaký si zvolíte přístup.

Přístupy:

  1. „nechci nic prošvihnout“
  2. „vyzobejte mi hlavní články“
  3. „vyzobejte mi díky algoritmu články, co mě budou zajímat a předložte mi je v podobě, která mě baví“

A to je ten problém. Zatím jsem nenarazil na žádnou platformu, která by splňovala vše, co požaduji od ad. 3, ke kterému jsem nyní dospěl. Ale o tom až později…

  • Reeder (RSS + Readability)

Poté, co jsem objevil množství webů, které publikovaly tuny kvalitní četby, musel jsem je nejdříve zdlouhavě každý jednotlivý navštěvovat a to mě za chvíli omrzelo. Odebírání RSS kanálu nejnovějších článků byla ta správná cesta a na iOS není lepšího řešení, než Reeder 2. DOOPRAVDY. Jedná se o dost pokročilý nástroj na správu RSS, já osobně využívám jen asi polovinu z jeho funkcionality. Odebírám díky tomu všechny články z oblíbených webů, co vyjdou. Jednou týdně sednu, prostřídím to a co mě zajímá pošlu do Readabilty.

Readability byl původně JavaSkript, který vám z webu plného reklam udělal super čitelnou verzi článku a ještě ji uložil offline. Protože je open source, využívá ho i Reading List v Safari a Amazon ve svých Kindlech. Ne nadarmo. To co dělá, dělá fakt skvěle a jeho SDK je zaimplementováno i v Reeder 2, což umožňuje ve stejné aplikaci pomocí této služby mít všechny články offline k dispozici bez reklam.

Problém však nastane, když web nepodporuje RSS. Inu, dříve to řešil lajk stránky na Facebooku, po úpravě funkcionality však tuto pozici přebral Twitter a jeho featura tvorby seznamů. Jenže ani FB ani Twitter nejde kombinovat s RSS nějakým rozumným způsobem, aby měl člověk vše na jednom místě. Dokud…

  • Flipboard

Aplikace fungující jako personifikovaný střed informačního vesmíru. Bere VŠE. S RSS se ovšem občas trochu pere. Nevím doteď proč. V podstatě by mi tento koncept hrozně vyhovoval, kdyby… Kdyby se článek uměl rovnou přeformátovat díky SDK Readability (umí se pouze poslat do Readability a uložit v jejich cloudu pro offline čtení). No jo… jenže kdyby ji implementovali, určitě by tím ztratili silnou pozici ve vyjednávání s weby samotnými, které pro ně tvoří svůj „Flipboard friendly“ obsah a jiné věci. Takže kamarádčov. Hmmm.

Flipboard si také zakládá na tvorbě „tématických kanálů“, které jsou super, ale třeba o Apple neexistuje žádný, který by vyfiltroval balast, návody pro začátečníky a podobné kravinky a předložil pouze relevantní čtení pro lidi, kteří se o téma zajímají.

  • Facebook + „Uložit“ + Paper

Facebook představil v nedávné době funkci, která mě naprosto rozsekala a od té doby jsem na ní v podstatě závislý. Pod malou šipkou vpravo nahoře u každého příspěvku najdete „Uložit…“. Cokoli vidíte se vám uloží do seznamu, který najdete v menu vlevo ve Feedu (položka „Uloženo“). A to je prostě pecka. Už neřeším, že mi něco unikne, protože sedím na přednášce nebo vjíždím do tunelu metra. Prostě si to jen uložím.

Zde si dovolím opět zlou narážku na téma fragmentace trhnu. Máme tu již zavedené fungující systémy (Readability, Pocket, Evernote,…), které zvládají ukládání a všechno velmi dobře. A Readability je open source. tak proč sakra tvořit nové věci místo přispění na rozvoj těch stávajících? Ach jo…

Na tomhle mě pak jen štve, když jednou za čas sednu ke kompu, vytřídím ty uložené položky a zahltí se mi Readability List „novými“ články. Ale co naplat.

Hodně jsem doufal, že se Facebook dokope k tomu, aby nám v Banana republika Czecho zpřístupnil jejich app Paper (ano, tu která měla problémy s Paper od studia 53) pro konzumaci novinek z Feedu i odjinud. Zatím tu máme jen kontextové články u příspěvků a na iOS iPad verzi appky v horizontální poloze uvidíte vpravo taky rádoby kontextový zpravodajský Newsfeed. Ale jinak kde nic tu nic. God blessed America…

  • Twitter

Nejlepší způsob jak zůstat na vrcholu informační pyramidy a být stále v obraze. Jenže chtě nechtě… To je trochu moc. Díky integraci Pocket SDK si můžete článek odeslat do Pocketu a díky IF (dříve IFTTT) nastavit pravidlo jako v Automatoru (in new story in pocket, send it to Readability) – pozor, články se vššak kopírují, nikoli synchonizují! Takže se vám v Pocket budou hromadit )asi nic proti ničemu ale).

  • YouTube

Bezedná studnice videí všeho druhu. Jejich informační hodnota se různí, ale díky killer feature „Watch later“ to není problém. Používám, doporučuji. Někdo zase razí spíše teorii, že ukládá vše do Pocket. I videa. To záleží, kdy a kde konzumujete video obsah a kdy a kde články. Pro mě tato metoda smysl nemá, protože má praxe je spíše „články v MHD, video v posteli“.

  • Pocket

Proč tak upřednostňuji Readability před Pocket? Pocket vám článek neumí převést přímo. Umí ho jen přeformátovat a uložit. Readability už přímo vezme článek z RSS, odprezentuje vám ho (třeba) v Reeder 2 v hezké podobě a pak nabídne jeho uložení. Šetříte data a oči před reklamami (ano, chápu jejich význam ale samozřejmě je nemám rád jako nikdo kromě inzerentů). Nemá tedy žádné benefity, které bych v jeho free verzi potřeboval.

  • Evernote

Ano, jsou tací, kteří užívají Evernote fce uložení „Simplyfied Article“ coby svou Reed Later službu. Já to však vnímám až jako archiv. Tzn. moje worflow je následující:

  1. RSS do Reeder 2 (již upraveno pomocí Readability)
  2. články protřídím a co mě zajímá jde do Readability
  3. čtení delších článků přímo v Readablity
  4. archivace vybraných článků v Evenote (@INBOX)
  5. otagování článků a roztřídění

  • Safari + Sdílené odkazy + Seznam četby + Čtečka (+ Readability + Evernote) = SPÁSA?

Nedávno jsem začal více zkoumat možnosti Safari a možná jsem vyřešil problém s kombinováním odběrů z ze zdrojů podporujících i nepodporujících RSS – SDÍLENÉ ODKAZY!

Ještě to nemám úplně vytestováno, ale…

  1. Vše co chci odebírat jsem naskládal do Sdílených odkazů (bohužel nejde filtrovat témata, ale jde vyhledávat)
  2. Světe div se je tam toho kopa

Teď už tedy jen přijít na způsob, jak nejlépe filtrovat výsledky.


Tento článek mám rozepsaný již dlouho a postupně ho doplňuji. Tak tedy… 🙂

Nyní když si chci číst zpávy, zapnu:

Safari-Bookmarks-Sdílené odkazy, klik, spustím si režim Čtečky a jedu kontinuální stream novinek…

Cokoli mě zaujme letí do Readability.

Opět to není spásonosné a dokonalé řešení (chybí mi náhledy titulků před otevřením článku s možností jejich přeskočení atd.), ale zase není úplně k zahození. Poskytuje mi alespoň backup všech mých preferovaných odběrů, takže teď můžu svobodně testovat případné další postupy…

Už tedy jen zbývá vyřešit problém „témat na míru“. Dosavadní služby pro mě fungují podobně jako doporučování hudby u Spotify. Dobrý, ale není to přímo „na tělo“. Chybí mi to stav, který popisoval Tim Cook při zkoušení služby Beats Music. Chci, aby mě to vtáhlo, abych zůstal vzhůru a četl, aby se algoritmus s každým přečteným článkem naučil něco nového o mě. Zde čekám na revoluci…

Nástěnka aplikací „the best of“

Často dostávám otázky ohledně mých oblíbených aplikací. Co používám, co mi funguje apod. Tak jsem na to zřídil nástěnku, kam připnu všechny zajímavé appky, u kterých vývojáři zamakali na funkčnosti, designu a zpracovali tak svůj dobrý nápad.

Proklik tu: Apps 2love.

A jen tak by the way… sbírám aktivní followers, tak se nebojte a odebírejte!

iPhony sem a tam a jak vybrat

Nekonečné hádky na téma, který z iPhonů je lepší a který je nejlepší. Uf… Už mě to celé unavuje. Stejně jako nekonečně dlouhé specifikace různých mobilních zařízení. Vždyť je to zbytečné. Kdy si lidé konečně uvědomí, že každý potřebuje něco trochu jiného? I z mého pohledu studenta humanitního oboru dokážu pochopit, proč si někdo pořídí iPhone 6 Plus. No protože ho prostě využije! Stejně jako někdo jiný raději zaútočí na menšího bratříčka. Každý má to své. Je jasné, že pokud někdo hodně surfuje na webu, pracuje s maily či dělá podobné činnosti, kterým rozhodně prospívá více místa na displayi, rozhodně si 6 Plusko užije. Stejně jako lidé, kteří celé ty roky volají po větší výdrži baterie. 

Já sám sebe zatím nikam zařadit nedokážu. Výběr nověho telefonu nechávám až na podzim, kdy se podle mého nejvíce vyplatí nákup nového zařízení. Co se týče predikcí, které jsem slyšel ohledně budoucích telefonů… Musím nesouhlasit. Ovšem protože je Apple ve velmi kreativním období plném rozmachu, nebudu tady nic předpovídat a raději se s vámi podělím o svůj sen, ke kterému by to v horizontu pár let snad mohlo celé dospět. 

Ideálně bych totiž viděl 2 úhlopříčky s naprosto stejnými vnitřnostmi + 1 redesignovaný a zmenšený telefon z loňska. Vše v dosavadním dvouletém cyklu. Vysvětlím. Úhlopříčky bych si přál v sestavách 4, 4,7 a 5,5 palce s tím, že jedině iOS na největší variantě by byl upraven pro potřeby většího displaye a měl by nějaké featury navíc (s tím by souviselo i pravidlo do pro vývojáře, kteří by museli své aplikace vydávat opravdu ve vektorové grafice s lehce upravenou verzí pro největší úhlopříčku – tím by se opět více ospravedlnila cena tohoto giganta, protože by uživatel dostal „něco navíc“). 4″ varianta by pak byla vždy „o rok pozadu“, zmenšená verze předchozích zařízení redesignovaná jako bylo například 5C přebalenou 5kou. Celý tento cyklus by měl tu výhodu, že každý rok by byly v praxi 3 čerstvé telefony, ovšem bylo by s nimi méně práce a na vývoj by tak mohlo připadnout více času. Pokud se budu držet výše uvedeného, nastíním svou ideální představu pro podzim 2015 s tím, že zachvám původní terminologii. 

iPhone 6C – 4″ verze 6ky v barevných variantách s nějakým fresh designem

iPhone 6S – vylepšené vnitřnosti v těle původní 6ky

iPhone 6S Plus – vylepšené vnitřnosti a propracovanější verze iOS v těle původního 6 Pluska

A na podzim 2016 kompletní redesign 7 a 7 Plus a k tomu „6C 2“ ve zmenšené redesignované podobě. 

Takovýto lineup by mi vyhovoval a upřímně bych si z nabídky pak rád vybíral i různá zařízení. Každé by totiž mělo „něco do sebe“. Applí produkty jsou totiž stále více o zážitku (rozuměj komfortu) z užívání než o nabušených specifikacích. Jsem toho názoru, že kdyby to lidé nevyžadovali, Apple by nejraději vydával zařízení vždy jen v jedné konfiguraci, protože to je ta správná, odladěná a na té by nám mohl zaručit komfortní používání po stanovenou dobu. 

AppStore v2.0

Všichni víme, že AppStore nám poskytuje díky neutuchající práci vývojářů aplikace snad na vše. Ve smyslu DOOPRAVDY VŠEHO. Od simulátoru dojení krav po praktické aplikace, kterých rád využívám káždý den. Pro nového uživatele je myslím dostačující nahlédnout do „Featured“ kategorie, omrknout několik „The Best of“ nebo stáhnout prakticky vše z „New to the AppStore“. Ihned se tak dostane do obrazu a začne si budovat nové návyky. Ovšem co my, kteří máme přes 100 nainstalovaných aplikací a stažených/zakoupených máme již přes 500 (aktivně jich používám cca 30)? My, kteří naše zařízení používáme již nějaký ten rok, víme co nejlépe zapadá do našeho workflow a zároveň hledáme nové zpestření funkcionality či další „groundbreaking“ featuru, co za nás udělá všechny naše úkoly?

Napadá mě hned několik věcí, které by se mi doopravdy hodily a jejichž implementace do stávajícího systému by jistě nebyla nikterak náročná. 

Po vzoru Evernote bych zařadil uživatelské „kupky“. Prostě vlastní balíky aplikací, které by bylo možné třeba v podobě složky jedním tapnutím stáhnout do zařízení a pracovat s nimi. Velice bych to ocenil například před dovolenou. Moje kupka „Dovolená“ by obsahovala několik průvodců, map (přeci jen Apple mapy jsou výhodné díky malé náročnosti na datové přenosy, ovšem přesnosti a objemu podkladových materiálů Google map nedosahují a jindy bych zase ocenil spíše topografické či jiné mapy), časopisů, knih apod. Před odjezdem na hudební soustředění by si člověk snadno opatřil všechny potřebné objemné syntetizátory, nahrávací virtuální studia nebo loopery. Na fotografický workhop by si vždy dočasně stáhnul všechny své filtrovací a upravovací „kurvítka“ nebo proprietální programy pro přenos dat ze zrcadlovky do iPadu. A 30.6. bych si já osobně vždy slavnostně odmazal všechny studijní programy!

Samozřejmě by bylo nutné povolit výskyt jedné aplikace ve vícero kupkách. iFiles je toho krásným příkladem. Kupky „Školení“, „Fotografování“ a další by jistě byly skvělým příkladem jeho využití. Nicméně to by neměl být žádný větší problém, pokud by se funkcionalita kupek připodobnila klasickým tagům. Výhodou by bylo navázání na každý jednotlivý iCloud účet, takže by si každý uživatel kupkoval/tagoval své aplikace dle libosti. Asi si teď nedovedu představit širší uplatnění sdílení svých kupek s ostatními uživateli. To by postrádalo onu krásu subjektivity. Takže… Proč to komplikovat sociální nadstavbou, že?

Dalším určitě velmi užitečným „zlepšením“ by bylo jednoduché promazání aplikací, o které se vývojáři jednoduše přestali starat. Určitě velmi spekulativní krok, který by bylo potřeba dobře promyslet a nastavit příslušná pravidla, nicměně si myslím, že pokud by byl tento tvrdý řez proveden adekvátně, v mnohém by zpřehlednil celý AppStore. Samozřejmě by se tím snížily celkové počty aplikací, což by v marketingu firmy rozhodně nevypadalo dobře. Myslím si však, že to dříve či později bude potřeba. 

Nedávno jsem náhodou narazil na několik aplikací, které ani nebyly převedeny do retina rozlišení. Další nejsou stále aktualizovány pro širokoúhlé displaye. (Jednu takovou jsem stále nucen využívat, a to mobilní banku GE MONEY. Na oficiálním Twitter účtu jsem se dozvěděl, že plánují představit inovovanou variantu zjara 2014. Je podzim 2014 a stále nic. Jejich aplikace je navíc pouze mobilní verzí webu. iPad verzi pro jistotu zatím vůbec neplánují.) V dnešní době mi také přijde bizarní podporovat aplikace programované v HTML5, které jsou v podstatě do jedné pouze odkazy na mobilní variantu webu, tudíž obsahují vlastní formát prohlížeče s divokým zabezpečením, mají neskutečně pomalou odezvu a neumí se pružně přizpůsobovat rozlišení displaye. Hrůza. Dřevní doby, kdy AppStore začínal jsou již očividně pryč a tak nevidím důvod, proč musí takovéto výtvory zbytečně zabírat místo na servrech Applu a znepříjemňovat uživatelský zážitek zákazníkovi. Je to škoda. 

Přiznávám se, že některých aplikací by mi bylo líto. Konkrétně mám na mysli geniální hudební přehrávač Planetary, který jsem kdysi využíval na svém iPadu 1. generace připojeném na večírcích do promítačky, takže si každý mohl pustit „tu svou“ v úchvatném prostředí. Tato aplikace ja však již dnes nepoužitelná, autoři tvrdí, že ji zakonzervovali coby ukázku kvalitně odvedené práce. K tomu asi nemám co říct. Přitom by stačilo vydat třeba Planetary 2, podobně jako to udělali jiní. Apple navíc umožňuje ponechat v AppStore starší verze aplikací vedle těch aktuálních, čímž je zajištěna zpětná podpora pro starší zařízení. Stejně je na tom má bývalá oblíbená čtečka RSS Pulp, která ustrnula kdesi hluboko ve vodách skeuomorfismu.

Ono né, že by těch změn v poslední době nebylo málo. Což o to… Ale přeci jen v dnešní době, kdy světu vládne tendence personalizace, automatického doporučování dle profilů atp. by podobné kroky systém odlehčily, zpřehlednily a umožnily uživateli větší kontrolu nad jeho nákupy. 

Planetary prtsc

Velmi podobně nahlížím i na „nedotažený“ Wishlist. Všimli jste si, že Mac AppStore žádný nemá? Co je však nejvíce pobuřující je fakt, že mě můj „hloupý“ Wishlist neumí upozornit na slevu aplikace, kterou si chci stáhnout. Neumí se sám aktualizovat, takže po stažení „wishlistované“ aplikace v něm stále zůstane zaznamenán. Škoda. 

Na konec jsem si ale nechal také něco pozitivního, a to sekci „Explore“, která se mi nově moc líbí. Konečně nový, zajímavý materiál. Konečně více relevantní návrhy. Z čehož plyne pro Apple i více zisků, protože více nakupuji to, co mě zajímá. 

A na rozloučenou malá poznámka bokem: ačkoli sociální projekt Ping zkrachoval, jeho alespoň částečnou integraci (do iTunes a iBooks storu) bych uvítal třeba v podobě sledování/odběru mých oblíbených interpretů/spisovatelů (jako nabízí Spotify), takže bych dostal možnost mít přehled o novinkách a posledních přírůstcích do jejich diskografie/bibliografie. To by bylo něco…

Nové pojetí aplikací v iOS 8

Určitě jste si všimli, že mnoho vývojářů se chopilo příležitosti a využili (často velmi rozumně) možností nového systému iOS 8. Widgety v Notifikačním centru jsou super (až na to, že k jejich aktualizaci dojde až ve chvíli, kdy k nim člověk doscrolluje ve „feedu“, což brzdí jejich aktualizaci na pozadí – ano, jsem si vědom toho, jaký by to byl žrout baterie stejně tak jako faktu, že se bude jednat o restrikce stran API Applu – a tím pádem z nich nelze odečíst informace ihned). Díky nim už neotvírám běžně používané aplikace z produktivní kategorie tak často, což je ohromná úspora času. Extensions jsou však přeci jen zajímavější. U mnou používaných fotografických aplikací to zatím není úplně populární „featura“, nicméně některé již tohoto super řešení využívají. Nezbývá, než držet palce a potichu sledovat vývoj… 

Krom fotografických aplikací tu jsou dále všechny možné i nemožné volby sdílení, což se opět podařilo (sic někdy mívám zobrazeny např. 2 tlačítka pro Evernote, protože některé aplikace ještě podporují Evernote API na vlastní bázi, což působí trochu zmatky). A nakonec ještě tlačítka akcí (ano, ta šedivá ve spodní řádce), která často dělají prapodivné úkony (např. Copy to Clipboad – ?), které se tím jen duplikují. Tam nám to tedy trochu skřípe. 

Namět k zamyšlení: 4 pole v dolní části Control center jsou jako stvořená pro další stupeň personalizace a přímo vyzývají k tomu, aby si je mohl uživatel sám customizovat. Což mi připomíná, že například Kalkulačku a Fotoaparát mám schované ve složce na poslední ploše spolu s dalšími nástroji a „rozšířeními“)



Co na tom všem je však nejzajímavější, že bychom mohli dospět do fáze, kdy si zákazník koupí nový „chytrý telefon“ obsahující základní sadu aplikací, které si pak může dle libosti plně nahradit a tak v podstatě fungují pouze jako takový „backend“ dat – třeba Kalendář nebo Připomínky již takto fungují. Ale dočkáme se i dalších? V praxi by to pak mohlo vypadat velmi podobně jako u Androidu, kde se vás telefon vždy táže, v jaké aplikaci si přejete daný soubor otevřít a jestli pouze tentokrát nebo vždy.

V podstatě by to tedy fungovalo následujícně: předinstalované aplikace by díky přímému napojení na iCloud zařizovali synchronizaci dat a v případě, že se zákazník rozhodne použít třeba namísto Sunrise kalendáře jinou aplikaci třetí strany, tak díky základnímu Kalendáři by nemusel tolik řešit problémy spojené s přechodem. Ano, většina aplikací má své proprietální funkce, které by se do (v tomto příkladě) Kalendáře nezasynchronizovaly, ovšem to nejdůležitější by zůstalo zachováno. 

Myšlenka koupit si chytrý-hloupý telefon a naučit ho novým kouskům dle libosti a konkrétního použití rozvíjí koncept načrtnutý AppStorem již dávno, avšak prohlubuje celkovou integraci a interakci aplikací. Z aplikací by se tak staly spíše rozšíření – extensions sama o sobě, která by fungovala více jako nástroje než jako aplikace v dnešním slova smyslu. 

Krásně je to vidět na výše zmíněných fotografických aplikacích, které bychom v ideálním případě nemuseli vůbec otvírat a ani je mít na ploše. Pouze je mít jako dnes klávesnice třetích stran integrované do systému kdesi hluboko v Nastavení. Což by nahrávalo applímu konceptu „čisté plochy“, který narozdíl od windowsáků mnoho Macařů dodržuje a ke kterému snad pomalu spějeme i na mobilních zařízeních. Windows Phone už myšlenku plochy očividně promyslel a reinterpretoval. Teď je řada na dalším hráči. Otázek je však spousta a problémů k vyřešení ještě více. Například jak přistupovat k souborům? Počítačová stromová struktura se osvědčila na Androidu, ovšem na iOS mi nikterak nechybí. Žádného správce souborů nepoužívám a jedinou zajímavou aplikací je pro mě v tomto směru iFiles, která mi však poskytuje jiné benefity, pro které ji rád využívám. 

Tento článek berte tedy prosím s rezervou a přistupujte k němu spíše jako k námětu na zamyšlenou. Třeba se někdy nečeho podobného dočkáme… 🙂