Dojmy z Apple Special Event 2015

Tak je to za námi. Ale více nás toho očividně ještě čeká…

Předmě: 13″ iPad s ultra přesným stylusem, který je propojený s celým systémem – to chceš. Zároveň se však podařilo zachovat „finger-style“ ovládání a Apple Pencil je tak pouze cool nástrojem pro lidi, kteří ho ocení. Druhá polovina lidí, co si koupí tuhle našlápnutou placku to vezme spole se Smart Keyboard. A proč? Na co je vám větší plocha, když 9,7″ je z mojí zkušenosti ideální úhlopříčka? No je to jasné. Apple přehledně (KONEČNĚ!) rozdělil své portfolio a ten „starý dobrý“ Apple, který myslí na profíky (série Pro), částečně kreativní konzumenty (série Air) a konzumenty (série Mini + MacBook). A podle toho nabízí i příslušenství. Kdo si koupí plnohodnotnou klávesnici k obřímu dotykovému displayi, než aktuální majitel MacBooku a iPadu Air 2. Takový ten nomádský pisálek… A kdo si koupí stylus za 100$? No ten, co je graficky aktivní. Někdo může namítnout: „A na co mám asi jako Photoshop, Autodesk a další nástroje na svým výkonym notebooku?“ Apple ale jasně ukázal přidanou hodnotu. Jedna A4 placka, jedna tužka a tvořim kdekoli, kdykoli. Výkon na úrovni lepšího notebooku, takže argumenty typu „Tabletové verze SW jsou odlehčené desktopové varianty s omezenou funkcionalitou.“ jsou tytam.

Úplně slyšim ty odpůrce („jobsofily“), kteří budou tvrdit, že stylus a velký/malý tablet jsou naprd, stejně tak jako větší iPhony. Kulový. Konečně máte možnost výběru. Tři produktové série (Mini, Air, Pro) doplněné o několik stand-alone masterpieců hardwaru (např. iMac, MacBook, Apple Watch). Portfolio se konečně logicky uceluje. Copak jste si mysleli, že Apple bude navždy vyrábět jeden tablet/telefon, který padne všem? Jste si vědomi toho, že iPod byl zpočátku také pouze jediný?

A teď závěrem… Apple šikovně využil své pozice a už se téměř dostal do pozice, kde jsem si ho představoval před několika lety. Už dospěl. Po masivním osekání a restartu za Jobse konečně nastoupil nový Apple. S jasnou vizí a v podstatě pravý opak dosavadního působení Googlu. To je firma, která doteď bojovala s otřesným UI a chrlila jeden úžasnější nápad za druhým, které ale byly nehotové a dříve či později se jich zbavovala a zbavuje. Ano, jsou to inovátoři, ale stále se perou se svou minulostí. Fragmentace, to je halt démon… Velmi podobně na to dojem Microsoft. Konečně až nyní pod novým leaderem dostává jesnějí „cloud-first“ vizi. Google po redesignu také začíná nabírat nový směr a díky restrukturalizaci už nebude samotná značka „Google“ tolik spojována s nevydařenými experimenty (avšak častokrát velice úžasnými). Apple má již tento restart za sebou, což mu dává jistou výhodu a „fresh new look“. Je dobré si tyto věci uvědomit společně a v kontextu. Přeci jen technologický trh není „pouze Apple“ a opensource komunita. to ostatně elegantně dokázal sám Apple i na konferenci, když pozval na pódium kluky z Microsoftu (kteří prý něco vědí o produktivitě) a v podstatě tak potvrzuje vše, co jsem popsal výše.

Takže. Ačkoli Material Design je pro mne opravdu „sexy“ záležitost a inovativní přístup Microsoftu k operačnímu systému (který ovšem značně kopíruje styl Applu při přechodu na OSX), službám a hardwaru mě vskutku fasinuje, stále zůstanu věrný prý předraženým produktům (ačkoli jsem si vždy myslel, že 100% marže je základem fungujícího businessu – tak nevím, co všichni mají) jablečné firmy. Velice rád bych uspořádal debatu s nějakým googlákem a microsofťákem, kteří mají vkus a vědí i něco o širším technologickém kontextu. Někdo dobrovolně? 🙂

P.S. A ta telka mě fakt nadchla!

AppStore v2.0

Všichni víme, že AppStore nám poskytuje díky neutuchající práci vývojářů aplikace snad na vše. Ve smyslu DOOPRAVDY VŠEHO. Od simulátoru dojení krav po praktické aplikace, kterých rád využívám káždý den. Pro nového uživatele je myslím dostačující nahlédnout do „Featured“ kategorie, omrknout několik „The Best of“ nebo stáhnout prakticky vše z „New to the AppStore“. Ihned se tak dostane do obrazu a začne si budovat nové návyky. Ovšem co my, kteří máme přes 100 nainstalovaných aplikací a stažených/zakoupených máme již přes 500 (aktivně jich používám cca 30)? My, kteří naše zařízení používáme již nějaký ten rok, víme co nejlépe zapadá do našeho workflow a zároveň hledáme nové zpestření funkcionality či další „groundbreaking“ featuru, co za nás udělá všechny naše úkoly?

Napadá mě hned několik věcí, které by se mi doopravdy hodily a jejichž implementace do stávajícího systému by jistě nebyla nikterak náročná. 

Po vzoru Evernote bych zařadil uživatelské „kupky“. Prostě vlastní balíky aplikací, které by bylo možné třeba v podobě složky jedním tapnutím stáhnout do zařízení a pracovat s nimi. Velice bych to ocenil například před dovolenou. Moje kupka „Dovolená“ by obsahovala několik průvodců, map (přeci jen Apple mapy jsou výhodné díky malé náročnosti na datové přenosy, ovšem přesnosti a objemu podkladových materiálů Google map nedosahují a jindy bych zase ocenil spíše topografické či jiné mapy), časopisů, knih apod. Před odjezdem na hudební soustředění by si člověk snadno opatřil všechny potřebné objemné syntetizátory, nahrávací virtuální studia nebo loopery. Na fotografický workhop by si vždy dočasně stáhnul všechny své filtrovací a upravovací „kurvítka“ nebo proprietální programy pro přenos dat ze zrcadlovky do iPadu. A 30.6. bych si já osobně vždy slavnostně odmazal všechny studijní programy!

Samozřejmě by bylo nutné povolit výskyt jedné aplikace ve vícero kupkách. iFiles je toho krásným příkladem. Kupky „Školení“, „Fotografování“ a další by jistě byly skvělým příkladem jeho využití. Nicméně to by neměl být žádný větší problém, pokud by se funkcionalita kupek připodobnila klasickým tagům. Výhodou by bylo navázání na každý jednotlivý iCloud účet, takže by si každý uživatel kupkoval/tagoval své aplikace dle libosti. Asi si teď nedovedu představit širší uplatnění sdílení svých kupek s ostatními uživateli. To by postrádalo onu krásu subjektivity. Takže… Proč to komplikovat sociální nadstavbou, že?

Dalším určitě velmi užitečným „zlepšením“ by bylo jednoduché promazání aplikací, o které se vývojáři jednoduše přestali starat. Určitě velmi spekulativní krok, který by bylo potřeba dobře promyslet a nastavit příslušná pravidla, nicměně si myslím, že pokud by byl tento tvrdý řez proveden adekvátně, v mnohém by zpřehlednil celý AppStore. Samozřejmě by se tím snížily celkové počty aplikací, což by v marketingu firmy rozhodně nevypadalo dobře. Myslím si však, že to dříve či později bude potřeba. 

Nedávno jsem náhodou narazil na několik aplikací, které ani nebyly převedeny do retina rozlišení. Další nejsou stále aktualizovány pro širokoúhlé displaye. (Jednu takovou jsem stále nucen využívat, a to mobilní banku GE MONEY. Na oficiálním Twitter účtu jsem se dozvěděl, že plánují představit inovovanou variantu zjara 2014. Je podzim 2014 a stále nic. Jejich aplikace je navíc pouze mobilní verzí webu. iPad verzi pro jistotu zatím vůbec neplánují.) V dnešní době mi také přijde bizarní podporovat aplikace programované v HTML5, které jsou v podstatě do jedné pouze odkazy na mobilní variantu webu, tudíž obsahují vlastní formát prohlížeče s divokým zabezpečením, mají neskutečně pomalou odezvu a neumí se pružně přizpůsobovat rozlišení displaye. Hrůza. Dřevní doby, kdy AppStore začínal jsou již očividně pryč a tak nevidím důvod, proč musí takovéto výtvory zbytečně zabírat místo na servrech Applu a znepříjemňovat uživatelský zážitek zákazníkovi. Je to škoda. 

Přiznávám se, že některých aplikací by mi bylo líto. Konkrétně mám na mysli geniální hudební přehrávač Planetary, který jsem kdysi využíval na svém iPadu 1. generace připojeném na večírcích do promítačky, takže si každý mohl pustit „tu svou“ v úchvatném prostředí. Tato aplikace ja však již dnes nepoužitelná, autoři tvrdí, že ji zakonzervovali coby ukázku kvalitně odvedené práce. K tomu asi nemám co říct. Přitom by stačilo vydat třeba Planetary 2, podobně jako to udělali jiní. Apple navíc umožňuje ponechat v AppStore starší verze aplikací vedle těch aktuálních, čímž je zajištěna zpětná podpora pro starší zařízení. Stejně je na tom má bývalá oblíbená čtečka RSS Pulp, která ustrnula kdesi hluboko ve vodách skeuomorfismu.

Ono né, že by těch změn v poslední době nebylo málo. Což o to… Ale přeci jen v dnešní době, kdy světu vládne tendence personalizace, automatického doporučování dle profilů atp. by podobné kroky systém odlehčily, zpřehlednily a umožnily uživateli větší kontrolu nad jeho nákupy. 

Planetary prtsc

Velmi podobně nahlížím i na „nedotažený“ Wishlist. Všimli jste si, že Mac AppStore žádný nemá? Co je však nejvíce pobuřující je fakt, že mě můj „hloupý“ Wishlist neumí upozornit na slevu aplikace, kterou si chci stáhnout. Neumí se sám aktualizovat, takže po stažení „wishlistované“ aplikace v něm stále zůstane zaznamenán. Škoda. 

Na konec jsem si ale nechal také něco pozitivního, a to sekci „Explore“, která se mi nově moc líbí. Konečně nový, zajímavý materiál. Konečně více relevantní návrhy. Z čehož plyne pro Apple i více zisků, protože více nakupuji to, co mě zajímá. 

A na rozloučenou malá poznámka bokem: ačkoli sociální projekt Ping zkrachoval, jeho alespoň částečnou integraci (do iTunes a iBooks storu) bych uvítal třeba v podobě sledování/odběru mých oblíbených interpretů/spisovatelů (jako nabízí Spotify), takže bych dostal možnost mít přehled o novinkách a posledních přírůstcích do jejich diskografie/bibliografie. To by bylo něco…

Nové pojetí aplikací v iOS 8

Určitě jste si všimli, že mnoho vývojářů se chopilo příležitosti a využili (často velmi rozumně) možností nového systému iOS 8. Widgety v Notifikačním centru jsou super (až na to, že k jejich aktualizaci dojde až ve chvíli, kdy k nim člověk doscrolluje ve „feedu“, což brzdí jejich aktualizaci na pozadí – ano, jsem si vědom toho, jaký by to byl žrout baterie stejně tak jako faktu, že se bude jednat o restrikce stran API Applu – a tím pádem z nich nelze odečíst informace ihned). Díky nim už neotvírám běžně používané aplikace z produktivní kategorie tak často, což je ohromná úspora času. Extensions jsou však přeci jen zajímavější. U mnou používaných fotografických aplikací to zatím není úplně populární „featura“, nicméně některé již tohoto super řešení využívají. Nezbývá, než držet palce a potichu sledovat vývoj… 

Krom fotografických aplikací tu jsou dále všechny možné i nemožné volby sdílení, což se opět podařilo (sic někdy mívám zobrazeny např. 2 tlačítka pro Evernote, protože některé aplikace ještě podporují Evernote API na vlastní bázi, což působí trochu zmatky). A nakonec ještě tlačítka akcí (ano, ta šedivá ve spodní řádce), která často dělají prapodivné úkony (např. Copy to Clipboad – ?), které se tím jen duplikují. Tam nám to tedy trochu skřípe. 

Namět k zamyšlení: 4 pole v dolní části Control center jsou jako stvořená pro další stupeň personalizace a přímo vyzývají k tomu, aby si je mohl uživatel sám customizovat. Což mi připomíná, že například Kalkulačku a Fotoaparát mám schované ve složce na poslední ploše spolu s dalšími nástroji a „rozšířeními“)



Co na tom všem je však nejzajímavější, že bychom mohli dospět do fáze, kdy si zákazník koupí nový „chytrý telefon“ obsahující základní sadu aplikací, které si pak může dle libosti plně nahradit a tak v podstatě fungují pouze jako takový „backend“ dat – třeba Kalendář nebo Připomínky již takto fungují. Ale dočkáme se i dalších? V praxi by to pak mohlo vypadat velmi podobně jako u Androidu, kde se vás telefon vždy táže, v jaké aplikaci si přejete daný soubor otevřít a jestli pouze tentokrát nebo vždy.

V podstatě by to tedy fungovalo následujícně: předinstalované aplikace by díky přímému napojení na iCloud zařizovali synchronizaci dat a v případě, že se zákazník rozhodne použít třeba namísto Sunrise kalendáře jinou aplikaci třetí strany, tak díky základnímu Kalendáři by nemusel tolik řešit problémy spojené s přechodem. Ano, většina aplikací má své proprietální funkce, které by se do (v tomto příkladě) Kalendáře nezasynchronizovaly, ovšem to nejdůležitější by zůstalo zachováno. 

Myšlenka koupit si chytrý-hloupý telefon a naučit ho novým kouskům dle libosti a konkrétního použití rozvíjí koncept načrtnutý AppStorem již dávno, avšak prohlubuje celkovou integraci a interakci aplikací. Z aplikací by se tak staly spíše rozšíření – extensions sama o sobě, která by fungovala více jako nástroje než jako aplikace v dnešním slova smyslu. 

Krásně je to vidět na výše zmíněných fotografických aplikacích, které bychom v ideálním případě nemuseli vůbec otvírat a ani je mít na ploše. Pouze je mít jako dnes klávesnice třetích stran integrované do systému kdesi hluboko v Nastavení. Což by nahrávalo applímu konceptu „čisté plochy“, který narozdíl od windowsáků mnoho Macařů dodržuje a ke kterému snad pomalu spějeme i na mobilních zařízeních. Windows Phone už myšlenku plochy očividně promyslel a reinterpretoval. Teď je řada na dalším hráči. Otázek je však spousta a problémů k vyřešení ještě více. Například jak přistupovat k souborům? Počítačová stromová struktura se osvědčila na Androidu, ovšem na iOS mi nikterak nechybí. Žádného správce souborů nepoužívám a jedinou zajímavou aplikací je pro mě v tomto směru iFiles, která mi však poskytuje jiné benefity, pro které ji rád využívám. 

Tento článek berte tedy prosím s rezervou a přistupujte k němu spíše jako k námětu na zamyšlenou. Třeba se někdy nečeho podobného dočkáme… 🙂

(Nejen) studentem v applím ekosystému se vším všudy 1 – HARDWARE

Apple ekosystem

Apple ekosystem

K Applu se asi musí dospět. Postupem času přibývají povinnosti a činnosti a z nich vyplývají zas další povinnosti, které je potřeba udělat. A najednou máte potřebu si to ulehčovat a tak postupně hledáte… a hledáte… až se k Applu dříve nebo později, touto či jinou cestou, dostanete. 


A to je i můj případ. Přeskočím postupnou fázi, jak jsem se dostal do bodu, kde jsem nyní a raději se rozepíšu rovnou o tom, k čemu jsem se chtěl dostat už roky.

Můj set možná nepatří mezi ty finančně nejúspornější, rozhodně však není ani nikterak přehnaný. Pokud si člověk dobře nastaví i cyklus, ve kterém bude produkty v daných kategoriích obměňovat, rozprostřou se mu náklady do více let a pokud se vám podobný set vyplatí co se návratnosti investice týče, mohu ho jen doporučit. (Návratnost investice a metodika jejího přibližného výpočtu bude předmětem jiného článku.)

Začnu od základu, to jest od středně výkonného iMacu 21,5“, který jsem pořídil v roce 2013 a s ohledem na jeho konfiguraci (16GB RAM, 1TB Fusion Drive, Intel i5) ho neplánuji dalších troufám si říci 5 let měnit. S koupí jsem čekal na integraci nové intelovské architektury čipu a SSD disku, tenkost stroje a Fusion Drive jsou výtanými bonusy. Velkou výhodou tohoto kousku je jeho všestrannost – náročnější operace nejsou tak zdlouhavé jako například na Mac mini, ale ivestice nebyla zase tak velká, jako do 27“ varianty či do Mac Pro. V kombinaci s externí Bluetooth klávesnicí a Magic Trackpadem (při práci s FinalCutem mám ještě v záloze svou starou dobrou drátovou herní myš kvůli přesnosti) se tak jedná o ideální domácí pracovní stanici. Tato pak vytváří přirozenou hranici mezi činnostmi, které vykonávám „on the go“ a tím, co si žádá cetší obrazovku, výkon či prostě jen pohodlí domova.

Z mobilního produktového portfolia jsem vybral iPhone 5 32GB, který stále ideálně pokrývá mé (zjištěno na základě nové funkce „využití baterie“ v Nastavení) převážně komunikační, produktivní, hudební a čtenářské využívání stroje. Na hry si moc nepottrpím, respektive na ně moc nemám čas. Přesto však baterie na konci pracovního dne dojíždí z posledních sil k nabíječce, aby přes noc byla opět ždímána monitoringem spánku (mimochodem mé grafy sahají až do roku 2012!). Očividně ji tedy moc nešetřím, přesto však drží stále relativně dobře svou kapacitu, čehož si velmi cením.

S ohledem na nové trendy a technologie bych si však již verzi telefonu bez přídomku „S“ nepořídil… Všem, kteří netouží mít „revoluční“ telefon neokoukaného designu doporučuji totéž. Zkušenost říká, že „eskové“ varianty mají delší životní cyklus pohodlného užívání a odladěné konstrukční mouchy. Příští rok mě tedy čeká upgrade na „iPhone 6S“ 64 GB (v dosavadní terminologii iPhonů…).

Dále užívám svého iPodu nano 6. generace 16GB, což je podle mého názoru nejhezčí, nejroztomilejší, nejvšestranější a vůbec celkově NEJ iPod, co kdy byl. Používám ho jen minimálně – při sportu, coby rádio či jako archiv mluveného slova. Asi netřeba se více rozepisovat. Navíc jsem ho koupil v akci den po představení 7. generace, takže… Prostě skvělá koupě, která se ale již určitě nebude opakovat…

Poslední z řady applích produktů, které využívám je iPad Air 32GB, na který jsem upgradoval z iPadu 1. generace (!), když mi na něm začala padat aplikace pro psaní poznámek rukou. K tomuto železu nemohu mít žádnou výtku a doufám, že mi bude sloužit stejně dlouho, jako jeho předchůdce. Přechod na 64bitovou architekturu tomu jistě pomůže. Uvidíme jak to bude s baterií, protože iPad používám doslova od rána (čtení novinek) po celý den (škola/práce) až do noci (zábava).

Výhodou tohoto setu produktů je jedna věc – starší produkty mohou totiž stále putovat ve vaší rodině a dělat radost (třeba) méně pokročilým uživatelům. Kupříkladu můj iPhone 3GS používá už od podzimu 2012 moje mamka a iPad je skvělým rodinným pomocníkem, který putuje po bytě a zastal úlohu domácího počítače. Příští rok plánuji iPhone 5 předat opět mamce a 3GS bude dál sloužit babiččce nebo jako záložní mobil s redukcí na klasickou velikost SIM karty. Zkuste si něco podobného s androidím telefonem/tabletem představeným v roce 2009/2010…